Dežo šel poprvé do divadla...

Jak se pozná hladový Somálec?
Má na zadku pavučinu.

Paní se ptá šikmookého trhovce: „Odkudpak vy jste?”
„Amerika.”
„A vy jste pravej Američan?”
„Pravá, tři proužky.”

„Slyšel jsem, že nepřizpůsobiví z Chomutova začali držet hladovku.”
„A co potřebují?”
„Nažrat.”

Skot cestuje s papouškem. Na celnici na něj celník: „Clo se neplatí pouze za vycpaná zvířata.”
Skot se zamyslí a papoušek na něj: „Nedělej blbosti a zaplať.”

Přijde cikán do drogerie a povídá: „Tož, to já bych chtěl ten sprej, co je po mňa pojmenován.”
„A kdo jste?” zaraženě se táže prodavačka.
„Tož, přeci Dežo Dorant!”

„Paní,” zeptá se kadeřnice cikánky, „máte ty děti všechny stejně ráda, když jich máte tolik?”
„Ne, děti nemám vůbec ráda. Jen tu přípravu.”

Pan učitel v důchodu jde na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník: „Dobrý den, pane učiteli!”
„To jseš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?”
„To je moje. Já mám kšeft s autama.”
„Ty máš kšeft?” diví se pan učitel. „Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?”
„A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!”

Jak se řekne anglicky Jdi do háje?
Go to the grove.

Na nádraží potká Goldberg Ginsberga: „Kouknou, Ginsberg, často jich vídám v klubu a synagóze a oni se mě nikdy nezeptaj, jak mi jdou kšefty.”
Ginsberg chvilku přemítá a pak se zeptá: „No, Goldberg, a jak jim teda jdou kšefty?”
„Ani se neptaj,” odvětí Goldberg.

Proč není anglický podnikatel 9 měsíců v roce k zastižení?
Protože je Winter.